Čvc 192013
 

Nejčastější závady u LCD panelů.
Nelze jednoznačně říci, jaká závada je nejčastější, neboť každý výrobce a model displeje má svá slabá místa.
Obecně však lze říci, že nejčastěji se vyskytující výrobní vadou je problém s podsvícením, a to jak problém se samotnými CCFL výbojkami, tak i problém s podsvětlovací jednotkou, která zajišťuje rovnoměrnost podsvícení. Častou závadou je také nečistota v podsvětlovací jednotce. Neméně častou vadou jsou linky a celé bloky, jež na vadném displeji svítí, nebo naopak nesvítí, a to jak vertikální, tak horizontální a v různých barvách.
Další častou vadou, jakou si však způsobují zákazníci sami, je poškození či poškrábání povrchu LCD. V tomto případě je nutné vyměnit vrchní vrstvu LCD panelu, tzv. polarizační filtr. Jedná se o náročný úkon vyžadující speciální technologii a celý proces je citlivý na čistotu prostředí. Každé smítko prachu, jež by ulpělo mezi sklem a novým polarizačním filmem, by se neblaze projevilo na výsledném obraze. Náhradní komponenty však nelze zajistit.
Kdy se panel ještě vyplatí opravit a kdy je lepší vyměnit jej za nový.
Rentabilnost opravy LCD záleží spíše na ceně a dostupnosti zařízení, z něhož displej pochází.
Zjednodušeně řečeno – oprava displeje se vyplatí u přístrojů novějších a u přístrojů střední a vyšší cenové kategorie.
Vadné subpixely/pixely.
Bohužel toto je jedna ze závad, která patří do kategorie neopravitelných a jedinou možností je výměna celého LCD panelu. Ovšem pozor, je třeba si uvědomit, že jeden či dva vadné subpixely na jednom displeji nelze brát jako závadu. Výrobci displejů uvádějí ve svých specifikacích toleranci počtu a druhů vadných pixelů a podle toho je displej zařazen do příslušné kvalitativní kategorie. Není divu, že se výrobci touto specifikací chrání. Například pokud je u displeje s rozlišením 1 280 × 1 024 px, který má 3 932 160 subpixelů, jeden subpixel vadný, znamená to, že byla obrazovka vyrobena s úspěšností 99.999975 % a chyba je pouze 0,000025 %, což je obecně solidní úspěšnost výroby. Pravděpodobně jen málokterý výrobce z jiného oboru má tak vysokou úspěšnost výroby.
Jak dlouho vydrží podsvětlovací zářivky a jaká je křivka poklesu jejich svítivosti.
Často je prodejci a distributory uváděna životnost CCFL výbojek 50 tisíc hodin. Tento údaj je však zavádějící. Takové životnosti může výbojka dosáhnout pouze v ideálních podmínkách, pokud ji nebudete vypínat a zapínat a pokud se spokojíte s poloviční svítivostí oproti nové výbojce v konci její životnosti. V běžném provozu však displej běžně vypínáme, čímž životnost výrazně klesá, a rozhodně nelze říci, že by byl displej při provozu v ideálních laboratorních podmínkách, jak uvádějí specifikace výrobce. Skutečná životnost CCFL výbojek v běžném provozu je tedy na hony vzdálena uváděné hodnotě 50 tisíc hodin.

 Publikoval v 22.25

Je nám líto, ale formulář pro přidávání komentářů je momentálně uzavřen.